Žijte spolu slušně a dítě se k vám přidá

Sdílejte článek
7. 8. 2018 | Autorka: Lucka, máma Laury
Rodičovství kompletně změní naše mentální nastavení a nastolí zcela nový řád. Podvědomě. Příroda to tak zařídila, abychom s příchodem nového života zapnuli centrum odpovědnosti a konečně dospěli. Proč je ale důležité zůstat sám sebou?

Viděla jsem matky, které se vzdaly svojí kariéry a svých koníčků, aby všechnu energii investovaly do zušlechťování potomka. Viděla jsem otce nešťastné z toho, jak moc se cítí být na druhé koleji.

Toto jsou, zdá se mi, extrémní modely, kdy dítě naruší partnerský vztah a není to dobré vůbec pro nikoho. A přitom se to děje tak běžně. Co asi vyroste z děcka, které je zvyklé být na prvním místě? A jak dopadne vztah, ve kterém se jeden z páru cítí odstrčený?

Odpověď určitě znáte.
Dítě je milník, je to zkouška, je to závazek. Ale nemá být bariérou mezi partnery. Život plyne dál. Pěstujte lásku mezi sebou malými gesty, podporujte se v tom, co vás baví, buďte k sobě ohleduplní a upřímní, pomáhejte si a mluvte spolu. Dítě nejvíce načerpá z toho, jak spolu komunikují rodiče. A když budete vy v pohodě, bude i dítě v pohodě.

Úplně vypusťte jedovaté řeči kolegů v práci o tom, jak s dítětem skončí veškerá sranda, a prostě žijte dál. Jako muž a žena, jako partneři, jako manželé. Žijte spolu slušně – a vaše dítě? To už se k vám jenom přidá. 
S dítětem totiž sranda nekončí, ale teprve začíná.

Zaujala Vás značka Marťánci? Přihlaste se k odběru novinek!

Zapište se k odběru novinek nyní a získejte možnost vyhrát balení Marťánků FUTURY zdarma!

Napiš nám svůj příběh a získáš vzorek FUTURA 1-3 zdarma

Související články ze sekce maminky

Nikdy nekončící mateřské strachy

„Tak a teď už se nikdy nepřestaneš bát,“ zněla věta, která byla často směřovaná mým směrem v době, kdy jsme si domů přivezli naše první dítě. Její pravdivost zakouším od té doby každý den.

Číst více

Aby nás děti jednou přerostly

Je mi něco kolem patnácti let a právě dobíhám svůj běžecký závod. Jsem první. Jsem nejlepší. Minu cílovou čáru a ohlédnu se na tribunu. Najdu ji hned. Ruce má vysoko nad hlavou a palce vztyčené v pomyslné jedničky. Je tady, jako vždy. Máma žádný můj závod nikdy nevynechala.

Číst více

Jsme také na sociálních sítích