Země

Z veliké dálky vypadá jako modrá tečka. Když ale přiletíme blíž, uvidíš další barvy: modré oceány, bílé mraky a ledové plochy. A to zelené, žluté a hnědé, to jsou souše: lesy, pouště nebo hory. Až úplně zblízka, na povrchu, uvidíme, že Země je jednou obrovskou oázou života v jinak pusté prázdnotě okolního Vesmíru. Žijí na ní lidé a spolu s nimi i tisíce a tisíce druhů zvířat a rostlin.

Jak je to možné? Inu, důvodů je spousta. Mezi ty nejdůležitější patří správná vzdálenost od Slunce, přítomnost tekoucí vody a také atmosféra bohatá na kyslík.

A ta šedivá kulička, co krouží kolem Země? Poznáváš ji? Ano, to je ten Měsíc, který se ti dole na Zemi každý večer po západu Slunce vyloupne nad hlavou jako nejsvítivější objekt noční oblohy! Všimni si, že zatímco tento Měsíc píšeme s velkým “M” na začátku, všechny ostatní měsíce ve vesmíru píšeme s malým “m”. Je to proto, že tenhle měsíc se prostě jmenuje Měsíc. Nám ze Země se může zdát, že Měsíc je blízko, že si na něj skoro můžeme sáhnout. Ve skutečnosti je však pěkně daleko, skoro 400 tisíc kilometrů! Kdyby k němu vedla silnice a denně bychom ujeli vzdálenost jako z Prahy do Brna, cesta na Měsíc by nám trvala téměř šest let. Žádná silnice tam sice nevede, přesto se ale člověk už po Měsíci prošel: prvními byli američtí astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin s kosmickou lodí Apollo 11, kteří na povrchu Měsíce přistáli po pěti dnech letu 20. července 1969. Celý svět tehdy v televizi se zatajeným dechem sledoval Armstrongův první krok na povrchu Měsíce, o kterém řekl: „Je to malý krok pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo.“ Tehdy to bylo poprvé, co člověk stanul na jiném vesmírném tělese, než je Země…