Babičky. Ještě že je máme

Sdílejte článek
8. 7. 2019 | Kateřina Kopecká
Nově narozený člen rodiny je bezpochyby velká událost. A o to větší, když je to první dítě na všech frontách. Já nikdy nezapomenu na chvíli, kdy moje máma poprvé viděla svého prvního vnuka. Okamžité probuzení dalšího typu mateřské lásky a obří chuť se starat bylo přesně to, co jsem v šestinedělí potřebovala.
 
Jako jsou různé matky, tak jsou i různé babičky. Některé dokonce ani nechtějí být babičkami nazývány, jiné hrdě několikrát do týdne tlačí kočárek. Jaký to je asi pocit, když se při procházce dívají na to své vnouče s vědomím, že je na světě jen díky tomu, že ony kdysi také přivedly na svět jeho mámu nebo tátu?
 
Zadostiučinění. To asi cítí. Vidět, jak se můj syn nebo dcera umí postarat o své dítě. Umí ho hezky vychovávat a milovat. Výchovu svých dětí přejímáme z velké části z vlastní výchovy. Možná že v některých situacích dokonce vidí samy sebe. Ať už rády, nebo nerady.
 
Babičky. Po tom, co mi máma v šestinedělí mezi dveřmi předala tašku navařeného jídla a odvezla si dítě v kočárku na dvě hodiny ven, jsem dospěla k názoru, že musí mít své místo v nebi jisté. Už jednou se takhle nadřely a teď do toho jdou znovu. Poučené, odhodlané, milující. Většina z nich říká, že teď si to užívají více, než když byly samy rodičem. „Vnoučátko mohu rozmazlovat. To si pak doma srovnají,“ slýchám od různých babiček často. Rozmazlete nám je. I to totiž děti potřebují. Babičky, děkujeme.

Zaujala Vás značka Marťánci? Přihlaste se k odběru novinek!

Zapište se k odběru novinek nyní a získejte možnost vyhrát balení Marťánků FUTURY zdarma!

Napiš nám svůj příběh a získáš vzorek FUTURA 1-3 zdarma

Související články ze sekce maminky

Obávaný nočník: kdy začít?

Je to teprve nedávno, co jste mu poprvé kostrbatě navlékla plenku a najednou nadešel čas naučit ho žít bez ní. Učení na nočník bývá velká událost. Někdo ji zvládne bravurně za pár týdnů, jiní se s ní trápí roky. Kdy začít a jak postupovat?

Číst více

Jak se moje ideály setkaly s realitou

Vždycky jsem měla doma uklizeno, na sporáku lahodné tříchodové menu, mé dítě mělo čisté oblečení a poslouchalo mě na slovo. Jedlo způsobně a s chutí zdravé jídlo a na veřejnosti se chovalo reprezentativně. Já chodila třikrát týdně do fitka, předčítala večer pohádky a budila se s dobrou náladou a senzační figurou. Byla jsem ta nejlepší matka na světě…

Číst více

Jsme také na sociálních sítích