Jaká chci, aby jednou byla

Sdílejte článek
22. 7. 2018 | Lucie Perlíková
Když se mi narodila, začala jsem si uvědomovat, jaké mám obrovské štěstí, že si tahle úžasná bytost vybrala zrovna mě. Cítím se poctěná a šťastná, ale současně cítím tu tíhu odpovědnosti. Mám v rukou osud člověka. Člověka, který je zatím nepopsaným papírem, ale jednou bude knihou bohatou na nejroztodivnější příběhy.

Miminko ale s radostí a zodpovědností přináší do vašeho života další důležité hodnoty. Učí vás zbavit se sobeckosti, už totiž nejste na prvním místě vy a vaše snídaně, zbaví vás lenosti, protože pokud něco neuděláte teď, už nikdy se k tomu nedostanete. A přinese vám spoustu něhy, oddanosti a pokory k lidskému životu.

Moc bych si přála, aby se má dcera přirozeně naučila ctít tyto hodnoty a pokoru k člověku a jeho bytí dokázala předat zase dál.
  1. Aby uměla naslouchat lidem.
  2. Aby si dovedla prosadit svůj názor, ale současně respektovala názory jiných lidí.
  3. Aby pomáhala druhým, nezištně.
  4. Aby se nepovyšovala ani samu sebe nesrážela.
  5. Aby se nikdy nepřestávala učit, protože v učení je moudrost.
  6. Aby si vážila rodiny a přátel.
  7. Aby pochopila, že život umí být krutý, ale svou krutost vždy vyváží něčím neobyčejně krásným.
  8. Aby nikdy neztrácela naději a dokázala motivovat ty, které naděje opouští.
  9. Aby dokázala být jen sama se sebou.
  10. Aby pečovala o své zdraví, protože to máme jenom jedno.

Řiďme se hodnotami, které chceme, aby znaly a uctívaly naše děti, a sami se pak staneme vzory pro naše nejmenší. Rodičovství je totiž jediná hra, ve které můžou vyhrát obě strany současně.

Zaujala Vás značka Marťánci? Přihlaste se k odběru novinek!

Zapište se k odběru novinek nyní a získejte možnost vyhrát balení Marťánků FUTURY zdarma!

Napiš nám svůj příběh a získáš vzorek FUTURA 1-3 zdarma

Související články ze sekce maminky

Respektovat a být respektován

V těhotenství jsem často seděla na zahradě, nohy nahoře, a představovala jsem si, jaké asi bude to dítě, co mám v břiše. Představovala jsem si, jak spinká v postýlce nebo jak se na mě směje z kočárku. Střih. O pár měsíců později jsem na té samé zahradě. V teplákách, manželově zimní bundě, kulichu a pantoflích, protože boty jsem si nestihla obout. Stojím na místě a pohybuju s kočárem sem a tam.

Číst více

Babičky. Ještě že je máme

Nově narozený člen rodiny je bezpochyby velká událost. A o to větší, když je to první dítě na všech frontách. Já nikdy nezapomenu na chvíli, kdy moje máma poprvé viděla svého prvního vnuka. Okamžité probuzení dalšího typu mateřské lásky a obří chuť se starat bylo přesně to, co jsem v šestinedělí potřebovala.

Číst více

Jsme také na sociálních sítích