Sdílejte článek
28.11.2018 | Kateřina Kopecká
S tím, jak se z nás stanou rodiče, si zároveň v hlavě začneme modelovat budoucí život našeho dítěte. Co chceme, aby mělo rádo, jaké bude mít zájmy, co bude asi studovat, jaké bude mít povolání a hlavně: jakým bude člověkem? Vkládání určitých představ a ideálů se ubrání málokdo z nás.
Než začnete s fantazírováním, je potřeba si uvědomit jednu věc. Pro dítě jste dost dlouhou dobu naprosto jedinečná, dokonalá bytost. Ačkoliv to může znít líbivě, je to spíš docela výzva. Ta malá bytost vás nepřetržitě sleduje a chce být jako vy. Ve všem.
Takže sice můžu chtít, aby mé dítě nekoukalo na televizi, bylo jednou nekuřákem, sportovcem nebo mělo rádo zdravou stravu, ale když to doma neuvidí, těžko si k tomu bude hledat cestu. Možná ji jednou najde, ale proč mu hledání neulehčit?
„Každá z nás nejdříve chtěla být dokonalá a zvládnout vše sama. I já jsem měla vše načtené a byla jsem přesvědčená, že to budu dělat pro své dítě nejlépe. Poměrně brzy jsem zjistila, že informovanost je dobrá jen jako nějaká limita,“ potvrzuje maminka Jana fakt, že jako moderní rodiče trávíme spoustu času nad chytrými knihami, studujeme si různé výchovné přístupy a chceme být nejlepšími rodiči. Když pak přijde věta „Ale ty to, mami, taky děláš,“ tak na ni však nenajdeme argument. Žádný totiž neexistuje. A to je možná důvod, proč z nás děti umějí udělat lepší lidi. Když pak totiž vidíme, jak se u něčeho rozčilují stejně, jako jsme se včera rozčilovali my, je to jako nastavené zrcadlo. Tohle jsme my a to jsou také ony.