Mami, díky

Sdílejte článek
12. 8. 2018 | Kateřina Kopecká
Až teď, když žiji svou realitu mateřství, mi došlo, že se někdo se mnou musel taky sakra namakat. A že to vlastně nikdy neskončilo. Máma mi teď s dítětem pomáhá tak jako nikdo jiný. Jak si ale něco tak křehkého, jako je dobrý vztah matka–dcera, uchovat i v době, kdy jsme samy mámy?
 
  1. Nechte si pomoct. Máma bude ráda, vám to bodne.
  2. Když vám něco bude vadit, řekněte to. Je to zkrátka vaše dítě.
  3. Oceňte ji. Každou mámu potěší, když někdo uzná její práci.
 
Mámy jsou tady, když se učíme chodit a padáme. Jsou tady, když jdeme poprvé do školy, když odjíždíme na tábor, když jdeme poprvé na rande. A i když jsou naše šance na vítězství minimální, stojí v cíli a fandí. Díky jim za to.
 
 

Zaujala Vás značka Marťánci? Přihlaste se k odběru novinek!

Zapište se k odběru novinek nyní a získejte možnost vyhrát balení Marťánků FUTURY zdarma!

Napiš nám svůj příběh a získáš vzorek FUTURA 1-3 zdarma

Související články ze sekce maminky

Nikdy nekončící mateřské strachy

„Tak a teď už se nikdy nepřestaneš bát,“ zněla věta, která byla často směřovaná mým směrem v době, kdy jsme si domů přivezli naše první dítě. Její pravdivost zakouším od té doby každý den.

Číst více

Aby nás děti jednou přerostly

Je mi něco kolem patnácti let a právě dobíhám svůj běžecký závod. Jsem první. Jsem nejlepší. Minu cílovou čáru a ohlédnu se na tribunu. Najdu ji hned. Ruce má vysoko nad hlavou a palce vztyčené v pomyslné jedničky. Je tady, jako vždy. Máma žádný můj závod nikdy nevynechala.

Číst více

Jsme také na sociálních sítích